V 8 ráno vstaneme v kempu Blue river Tara, dáme si snídani, jako vždy klasika, vaječná omeleta nebo smažená vejce, takové krafny, koblížek ve tvaru smaženého květáku, máslíčko, domácí sýry, med, čaj a káva. Po snídani jdeme zaplatit, veškeré jídlo, co jsme snědli bylo v ceně i když se objednávalo z lístku, platili jsme jen pití.

Zhruba to vyšlo tak že v celkové ceně bylo 2x ubytování v pěkném dřevěném domku, 2x snídani, 2x večeři, 1x oběd. K tomu 5 piv na osobu a 4 rakije na osobu a hlavně výlet na raftech s odvozem. Celkem za toto všechno platíme 97 Eur, což je krásné, když vezmu, že v Itálii za 100eur člověk sežene sotva ubytování na jednu noc a my tady máme 2 noci s jídlem, pitím a raftováním.

V 10 hodin vyrážíme z kempu, do navigace zadáváme Dhermi, konečně bude moře, trasa 450km, to je pohodička, za 3-4 hodiny tam musíme být, ale nakonec je to skoro 12hodin.

Za zhruba 2,5 hodiny po odjezdu z kempu dorážíme na hranice MNE-ALB,všímáme si vysychajícího Skadarského jezera, které se táhne až do Albánie. Na hranicích nikdo není a je to celkem pohodový průjezd, ani kufr nám nekontrolujou. Za hranicemi si všímáme několika německých expedičních kamionů. Albánie má krásný vozový park, nejčastější auto je rozhodě Mercedes, druhé nejčastější auto je BMW a pak teprve zbytek.  Po cestě je i několik BMW vrakovišť, bude to chtít najít webové stránky, jelikož by tu mohli být zajímavé díly. Zhruba v polovině Albánie tankujeme LPG a posvačíme dobrý zákusek u přilehlé restaurace. Kluci spolujezdci si cestu zpříjemňují pitím rakije, kterou si za jízdy předávají z okýnka do okýnka.  Cestu nám zpříjemňuje fantastické audio Logic7, ale také vysílačky, kdo cestujete více auty, vždy doporučuji. 

053 054

Ovšem co je řidičský oříšek, to je zde průjezd městy, skoro nemají semafory, pravidla nefungují, obrovský provoz, všechny auta dobité, a většina křižovatek jsou typu „ruský kostel“ kdo zná slavnou olomouckou křižovatku, vlastně „ruský kostel“ je úplně procházka růžovým sadem. S průjezdem Albánských měst se nemůže měřit ani Soluň což byl zatím můj nejhorší řidičský zážitek. A těch pár Albánských dálnic, to je taky perlička, zhruba co 3-5 km jsou na dálnici kruhové objezdy, takže se člověk rozjede a hned zase brzdí na kruháč, tam kde kruháče už nemají, mají rovnou křižovatky se semafory. Ke konci cesty přejíždíme vysoký Lloagrský průsmyk, kde nastoupáme z nuly do 1000 m.n.m. a zase klesáme na nulu. Tento průsmyk odděluje Jadranské moře od krásného Ionského. Do Dhermi přijíždíme kolem 21 hod, Vašek tu byl 2 roky zpět, ale nestačí se divit, loni totiž celé Dhermi překopali, udělali jiné promenády atd, tak vůbec zjištujeme, jak se dostat k nějakému ubytování. Nakonec bydlíme tam, kde Vašek bydlel před 2 lety, cena je 1250 LEK osoba-noc, tedy 250kč. Nádherná cena, v ceně máme i lehátka na pláži se slunečníkem, a klimatizaci. Vašek se ptal jestli tu mají „wifi“ ale děda Vasil nechápal, když se ptal asi po třetí tak říká „jéééééééééssss vááááááááááj fáááááááááááááj“ tak jsme lehli smíchy.  Hodíme si věci na pokoj a vyrážíme na večeři. Objevujeme pita gyros, to si musíme dát, usedáme tedy k pita gyrosu za 250LEK, tedy 50kč a pivo Krombacher za 300lek, tedy 60 Kč. Projdeme promenádu, dáme trochu rakije na dobrou noc a usínáme.

037 038 039 040

041 042 043

044045047

046048049

051052055

 056 057 058 059 060 061