Rumunsko 2018
- Podrobnosti
- Zobrazení: 4140
Jednoho dne za mnou byl slovák Erik, že chce E65, tak jsme to nějak probrali. Potom si našel nějakou sedmu v Litvě, už jsme se tam chystali jet, ale nakonec googlil po různých litevskych forech, sedmu si tam našel a nějak neseděli km a celé to bylo takové nějaké divné, tak se to odpískalo. No a uplynul asi rok a pak Erik mi volá, že si našel sedmu, ale že je v Rumunsku. Tak si říkám Rumunsko, to je velká výzva, ale taky velkej risk, auto může být totální vrak, může být kradené, můžou nás okrást atd., prostě spousta rizik. Sedma v Rumunsku ale byla hodně zajímává, prakticky uplně plná výbava, nechybělo asi vůbec nic, navíc provedení Individual. Jeho majitel zvolil asi nejhezčí barvu Rubinschwarz, což je černá metalíza a ty kousky metalízy jsou červené, na sluníčku je pak auto červené, a vypadá opravdu moc hezky. V interiéru je pak jemné kůže Merino v odstínu Champagne (šampaňské), která má banánový odstín a to celé je podtržené alcantarovou stropnicí, celokoženým interiérem včetně plata, palubky, tunelu, tapecírunků ale hlavně, nádherným mahagonovým dřevěným obložením. A jako třešnička na dortu má auto nejen dvě ledničky, zadní klimatizaci, dálkový start, ale hlavně monitory v předních sedačkách z kompozice Individual. Na takové asi má cenu jet se podívat. V pátek jsem tedy ještě v BMW prověřil kilometry, těch +- 150 tkm by mělo sedět dle servisních záznamů.
Erik je také velmi důsledný, pána si dle jména dokonale prolustroval, od hodnocení jeho penzionů, přes jeho firmu apod. Pan majitel vlastní 22 lékaren v Sibiu, to asi nebude žádný velký podvodník.
Domluvili jsme se tedy jen pár dní dopředu že pojedem. Erik mi poslal, adresu, „Sibiu“ - https://cs.wikipedia.org/wiki/Sibiu
Jak jsem uslyšel ten název města, tak mě hned napadl vlog Honzy Koubka, který byl pár týdnu zpět v Sibiu letecky, letěl tam testovat Miaty. Ono by to nebylo tak zajímavý, kdyby je nejel testovat na Transfagarašan, motoristické nebe „drivers heaven“ dle kluků z Top Gearu, sakra tam se prostě musíme podívat. Hned na to mě ale napadla dokonalá myšlenka, mojí 7er stejně nemám doma, a jet ženěnou = sebrat jí auto, kterým vozí prcky, a navíc bez dynamic drivu by se mi na Transfagarašan nechtělo. Sakra vždyt mám ještě 645 cabrio, a pár dní zpět jsem do něho namontoval pádla, je ideální příležitost to vyzkoušet. „Pane Erik, chtěl by jste jet šestkou?“ zaznělo do telefonu. Dle tónu hlasu nebyl nadšený ale z telefonu se ozval „prečo nie“. Tak jsme se rozhodli, že do toho tedy jdem. V pátek mi Erik ještě volal že mu prodejce nabídl, že můžeme zdarma přespat v jeho penzionu Hermannstadt House, který má na bookingu hodnocení 10 z 10 a to se jen tak nevidí.
V sobotu večer tedy usedám k počítači a kupuju slovenskou (10 eur), Maďarskou (14eur) a Rumunskou (3 eura!) dálniční známku. Ta rumunská je směšně levná, ale hlavně je prý potřeba i na okresní cesty, takže spíš taková silniční daň. Nahážu si do batohu pár věcí, nějaké oblečení, 2x notebook (jistím se pro připad selhání techniky), Nikon D90, Gopro, diagnostiky (opět vše 2x) a hůrá spát.
V neděli stávám něco po šesté, dám kafíčko, sedám do 6er a vyrážím do Litovle, natankovat plnou, koupit dálniční známku a hurá směr Brno.
